Prosinec 2009

Děkuju Ježíšku!!

24. prosince 2009 v 22:13 | @lex |  NOVINKY!!!
Jóóó ani newim čím jsem si to zasloužila ale k ježíšku jsem dostala comp!!Komp do pokjíčku!!Jóóó jsem mega mooc šťastná...chichííí teď se to bude pařit...

Šťastné a Veselé moji milí!

23. prosince 2009 v 19:15 | @lex |  NOVINKY!!!
Ahoj.Nastal Štědrý večer a brzo bude Silvestr proto vám přeji aby jste se i nadále vraceli na můj blog a užili si Vánoční prázdniny ať už jedete na hory nebo zůstáváte doma.


Odejít a přece zůstat (8)

19. prosince 2009 v 14:27 | @lex |  Moje příběhy
Dva mladí lidé jdou lesní cestou která se vine hluboko mezi stromy.Ani jeden nemluví a dívají se vzájemně do očí.Jsou oba dva vnitřně rozpolceni, ale přesto jsou šťastní.Mají tolik odlišných zájmů a vlastností, až na jeden.Oba chodí běhat za město do lesíka ještě se spoustou jiných kluků.A oba to ve společnosti toho druhého, náramně baví.

,,Proč jsi mu pomohl??"zeptala se Erin svého společníka.,,On je moc hloupý na to aby za to byl potrestaný..."odvětil a dál se ponořil do svých myšlenek, které se však upínaly k dívce, která právě kráčela vedle něj.Byla chvílemi tak tvrdá a nepřístupná a jindy zase vypadala, že citlivě a odhodlaně a chodila s hlavou v oblacích ale přece působila dojmem že ji žádný závan větru nedokáže zdvihnout se země.,,Půjdeš zase dnes běhat do lesíka??"zeptala se a hlas se jí chvěl.Je u něj tak blízko!Náhle se na ni mladý muž zahleděl a svíma zelenýma očima podněcoval k blízkosti.Erin udělala nemotorný krok k Martinovi a ten jen opatrně zvedl ruku k jejímu obličeji.Začal si pohrávat s pramínkem kašanově hnědých vlnitých vlasů, které se dívce volně splívali kolem hlavy.Erin se náhle nemohla ani pohnout.Jako kdyby ji někdo přibil na místě do země.Ucítila, jak ji Martinova ruka bere kolem pasu a jemně ji k sobě přitahuje.Polilo ji horko a věděla že každou chvílí se to musí stát.Mladý muž se díval Erin na její plné rty.Erin si stoupla na špičky a na tváři se jí objevil chabý úsměv. ,,Tak tady jste!" ozval se za nimi chlapecký hlas.Herec s ostatními skauty už do půl těla svlečený jemně strčil do Martinova ramena.Erin se lekla až ztratila rovnováhu a to ji vrátilo opět na Zem.DOslova na zem. ,,Jsi v pohodě?" ozval se Lůďa a ochotně zvedal Erin z blátivé země.Erin přikývla a podívala se na Martina, pořád ještě stál nehnutě na místě. ,,Ách, já jsem tak šťastný!" zvýšil hlas Herec a zamrkal přímo před Martinem v zamilovaném gestu.Martin se zasmál a vlepil mu pohlavek.Erin se s chlapci vydala k svému domu.Kluci sledovali jak dívka Dantese čistí,sedlá a uzdí se zájmem s jakým se ještě od jiného hřebec nedočkal.Pprotože však u čištění kopyt nechtěl dantes ani za nic stát požádala Erin Zmatkaře ,,Zmatakři prosím podrž ho on má zase dnes lítavou náladu" chlapec opatrně došel ke koni a chytil ho jemně za otěže. ,,Drž ho pořádně!" zaslechl za sebou Lůďův hlas.Pokaždé když sebou hřebec cukl, nebyl Zmatkař jediný komu se leknutím napjaly všechny svaly.Martin stál opodál a nemohl nevidět co by se Erin mohlo stát kdyby Dantes kopl svým kopytem do dívčiny hlavy.Při každém hřebcově poskočení mu přeběhl mráz po zádech.Nakonec se ale vše obešlo bez problémů a dívka se vyšvihla na koňský hřbet.,,Erin skus jet jak jezdíš normálně mi skusíme s tebou držet krok." navrhl Daniel a všichni kluci začali Erin přemlouvat až nakonec svolila.

Šachy část 2

18. prosince 2009 v 22:01 | @lex |  Moje věci na blog

To mohlo bolet!

18. prosince 2009 v 21:59 | @lex |  Moje věci na blog

Šachy část 1

18. prosince 2009 v 21:57 | @lex |  Moje věci na blog

Bohuna judistou

18. prosince 2009 v 21:56 | @lex |  Moje věci na blog


ZMĚNA!!!

16. prosince 2009 v 11:48 | @lex |  NOVINKY!!!
Jelikož a protože jsem dostala špatnou náladu(osobní důvody) půjde tento blog do nového kabátu....ČERNÁ....

Velká pardubická 2009

10. prosince 2009 v 11:17 | @lex |  Videa s koňmi
Pozdě ale přece!

Dress-upek!!!

9. prosince 2009 v 13:17 | @lex |  Hry
V téhle hře si do detailu můžete vytvořit svého vlastního koníka...

Ovládání:myší
Odkaz: click!

Odejít a přece zůstat (7)

3. prosince 2009 v 11:44 | @lex |  Moje příběhy
,,Kdy se sejdeme příště??" volal na Erin Herec z polní cesty která se klikatila v dálce.,,Zítra pro mě přijďte když budete chtít"křikla na něj a otočila se směrem k domovu.Bylo jí tak lehko když vedla Dantese po úzkem pruhu trávy vedle pole.Ti kluci byli tak čestní a hodní.Nikdy dřív nikoho takového nepotkala.Ta jejich síla a tajemná ochota ji podněcovala k dalšímu setkání se s nimi.
Když doma zalehla do postele , uvědomila si že ona sama vlastně neví kde Herec,Zmatkař a ostatní bydlí.Víc než který jiný z hochů ji však zajímal Martin.Onen usměvavý a vtipný kluk vysoké postavy se silnýma rukama a rychlýma nohama.Než zavřela oči vzpoměla si na jeho krásné zelené oči.
Druhý den se šlo opět do školy.Erin sice už nebyla tak roztěkaná jako dřív, ale i tak jí dělalo problém soustředit se.V duchu stále odbíhala na louku kde skauti každý den cvičili.Už to nebyly jen její kamarádi.Stali se opravdovými přáteli.Po obědě ve školní kantýně se chystala k odjezdu domů, ale když viděla že se u stojanu na kola shromáždila skupinka místních borců, tušila, že nastanou potíže.,,Tak co slečinko?"vysmíval se Erin do tváře Hubert, nejtlustší a nejhloupější z hejsků, přičemž kopl do dívčina kola.Erin sebou trhla.,,Snad ti dá tatínek kapesný na nový ne?"rozchechtal se kluk znovu a zrovna se chystal zničit ráfek předního kola, když mu někdo poklepal na rameno.Hubert se otočil a z jeho tváře zmizel úsměv.V Erin se všechno vzbouřilo a hlava se jí zatočila.Onen neznámý byl Martin.,,Nech to kolo na pokoji jo?"řekl výstražně a postavil bicykl na stojánek.,,Heleď ty Zorro, běž si na svůj píseček!"vyzval příchozího Hubert a uhodil ho do ramene.,,Jdeme Erin"otočil se Martin k dívce a usmál se na ní.V tu samou chvíli se však tlustý Hubert napřáhl a vší silou zasáhl skauta do ramene.,,Na co si tu hrajete?"ozval se jim za zády učitelský hlas.,,my totiž..ehm..jaksi..."koktal Hubert.,,Nešel nám odemknout zámek na kole, paní profesorko"vysvětlil celou situaci Martin.,,A trošku jsme se pohádali" pomohla mu Erin.,,Ach tak...